TOUR De Maďarsko

19.09.2012 08:42

Tak jako každý rok, tak i letos se skupinka chovatelů holubů gigantů, ve složení předseda klubu ing. František Leifr, jednatel Ondřej Matouš, vzdělavatel Jaroslav Kohout a předseda revizní komise Miroslav Kajuk, vydala na cestu po chovatelských zařízeních chovatelů tohoto plemene v Maďarsku. Oproti předchozím rokům jsme cestu obohatili i o chovatele z jižní části v okolí města Mohacs a následně pokračovali na samotný východ, do městečka Hajdúböszörmény u Debrecenu. 

Naše nadšení a určité napětí započalo u chovatele modrých pruhových a kapratých, běloušů, tmavých, černých, andaluských a bronzových Kovácse Sandora, který nás přijal velmi přátelsky, ale kvalita výletků byla velmi nevyrovnaná. Především jsme se pozastavovali nad absencí chovných holubů, kterých bylo přibližně 15 na cca 60 mladých. Zde jsme nakoupili tři modré pruhové holubice, zhlédli chov žlutých amerických výstavních a pokračovali k Ukrajinské hranici. Východ Maďarska je obsypán samými zvučnými jmény, tak jsme ještě v podvečer vyrazili za Dr. Csekem Vincem, který se specializuje na chov žlutých dominantních. Vybaveni baterkami a klubovými čepicemi jsme zavítali do komorového holubníku, který měl jen jednu žárovku a spoustu zákoutí, ve kterých se schovávali holubi. Žlutí, tradičně zastoupení cca 10 chovnými páry, byli asi to nejzajímavější, co zde bylo k vidění. Oproti jiným letům zde přibyli i černí, straky a několik modrých pruhových. Zde jsme zakoupili chovný pár a 1.0 v barvě žluté a pokračovali k nepříliš známému chovateli do sousední vesnice, kde byli pouze modří pruhoví a bílí. Uvítalo nás nádherné chovatelské zařízení, které však bylo jediné ohromující. Modrým chyběla krátkost, šířka a jiskra v oku a bílí byli v podobné kvalitě, kterou vídáme na našich výstavách. Pokračovali jsme tedy za dalším chovatelem, který měl být v tento den poslední. Po cca 60 km a velmi pokročilé hodině, jsme přijeli k chovateli Berényi Kárloyovi, který na klubových speciálkách vždy vynikal. O to větší bylo naše překvapení a zklamání po zhlédnutí tohoto chovu. Bylo zde několik holubů vykazujících veterinární problémy a kvalita velmi různorodá. Tento chovatel dostal darem tři chovné holubice z našich chovů, které mu přislíbili moji kolegové v loňském roce. Zde jsme nakonec zakoupili pouze pár bílých poštovních holubů a po menším naléhání, ze strany př. Kárloya, jsme se přesunuli k cca 100 metrů vzdálenému chovateli, který měl mít více než 100 kvalitních výletků gigantů. Realita byla spíše opačná, holubník byl umístěn mezi výběhy pro prasata a samotní holubi vypadali spíše jako silnější pošťáci. Zdvořilostně jsme se tedy zahleděli do hejna holubů a odebrali se zpět do Hajdúböszörmény, kde jsme byli ubytováni a nabrali síly na další maraton, který nás čekal následující den.

Sobotní ráno bylo zamračené a snídaně u našeho průvodce v domácím prostřední maďarského venkova velmi milá. V 9.00 jsme vyrazili za, pro české chovatele známým chovatelem, Albertem Hodoshim, který vystavoval i na EV v Praze. Zde jsme viděli velmi kvalitní holuby a každý z nás obohatil svůj chov o jednoho svěřence. František Leifr modrého pruhového holuba, Mirek Kajuk holubici, Jarda Kohout velmi pěkného bělouše a já bílou holubici. Po ujetí další 60 km jsme přijeli k chovateli modrých pruhových, tmavých kapratých a běloušů Tóthovi Kárloyovi. Zde jsme byli velmi příjemně překvapeni, jak kvalitou holubů, tak chovatelským zařízením, ale i vstřícností chovatele. V podstatě nám přenechal téměř vše, na co jsme si ukázali, jen černého tygra, který vynikal nádherným zbarvením, tvarem hlavy a šířkou zobáku si ponechal na nacházející chovnou sezónu, ale slíbil, že nám jej přenechá příští rok. Počet zakoupených holubů byl zdaleka největší (tmavých kapratých 7 kusů, modrých pruhových 3 a 2 černí stříkaní). Následovala cesta k nestorovi bílých gigantů př. Sáfárovi Lajosovi, který nepřekvapil. Myslím, že nebudu přehánět, když napíšu, že jsme viděli zhruba dvě stě holubů, nadprůměrné kvality. Bílí, černé a modré straky, které př. Sáfár používá pro utažení peří a oživení krve, byly prostě ódou na duši všech chovatelů nejen bílých gigantů. Monopolní postavení však určitým způsobem ovlivňuje i cenu holubů, která nebyla nižší než 15.000 forintů u průměrných zvířat a 25.000 forintů u kvalitnějších. Nakonec jsme získali pět nádherných zvířat, která jistě napomůžou ke zkvalitnění našich chovů a následně se vše projeví i na našich výstavách. Dále jsme přejeli do vedlejší vesnice, kde se chovu gigantů věnuje i syn pana Sáfára. Snad všechny barevné rázy bylo možné vidět v tomto chovu, avšak zdaleka nedosahující takové kvality, jako bílí otce. Zde jsme se zaměřili především na bělouše a stříkané, které jsme nakonec i získali pro naše chovatele. Osmdesát kilometrů, tak daleko byla vzdálena naše poslední zastávka u bratrů Bélů. Bula Béla se zaměřuje na vzácné barevné rázy, jako jsou stříbrní, různí opáloví a andaluští, kteří byli mimořádně pěkní. Nedostatek místa v našich chovatelských zařízeních zapříčinilo, že jsme nepřivezli žádné andaluské.  Nakonec jsme ale zakoupili stříbrné, stříkané, bělouše a pokračovali k bratrovi Vincemu. Zde jsme viděli, spíše průměrné holuby v mnoha barvách a završením naší dvoudenní cesty, byl nákup dvou letošních modrých pruhových výletků. Celkem jsme tedy obohatili chov gigantů v ČR o 43 nadějných jedinců v 7 barevných rázech.

V minulosti se tradovalo, že Mekkou chovu gigantů v Evropě je právě Maďarsko, ale po dvoudenní návštěvě patnácti předních chovatelů mohu bez nadsázky konstatovat, že české chovy členů našeho klubu, jsou velmi podobné a v základním barevném rázu, modré pruhové, si troufám tvrdit, že i kvalitnější. Oproti českým chovatelům si však myslím, že Maďaři dominují svou dobrosrdečností. Je nemyslitelné odjet od chovatele bez ochutnání domácí pálenice či maďarských specialit z kuchyně jejich  manželek, které jsou mnohdy přítomny aktu setkání chovatelů. Určitá možnost srovnání našich a zahraničních chovů by připadala v myšlence, kterou jsme opakovaně zmínili s ostatními členy výboru našeho klubu, a to v uspořádání Evropské výstavy gigantů a ostatních výstavních holubů vzniklých na bázi holuba poštovního. Nejbližší srovnání našich holubů však proběhne na Celostátní výstavě výletků gigantů 27. 10. 2012 v Újezdě u Brna.